17.00-18.00 Volná prohlídka staveb a exposice skanzenu
Seminář je určen především pro majitele podstávkových domů a zájemce o údržbu historických staveb. Je zdarma. Budeme rádi, když svůj zájem o účast projevíte předem na adrese: Mail: , fax: 485124394, telefon: 603903238
Parkování vozidel ve dvoře statku a u budovy.
Novoroční přání
Malé vykročení u Domova
Všem přátelům Českého světa i jeho návštěvníkům na různých místech ČR i v zahraničí přejeme hodně zdraví a štěstí nejen při prvním vykročení ale i po celý rok. Abyste stále měli u sebe někoho, komu můžete podat ruku, kdo na vás spoléhá a komu můžete vy být oporou. Ať tu oporu včas najdete, budete-li ji potřebovat.
Ať vaše malé vykročení a malé krůčky provází jistota, naděje a zůstanou vám jen nejhezčí vzpomínky.
Krčma u Fryče v Liberci
Ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová a básník Jiří Žáček se stali ve čtvrtek 22.září 2011 kmotry knížky Krčma čili Kretscham v kavárně knihkupectví Fryč v Liberci. Zatímco paní ředitelka připomněla nutnost zachování kulturního odkazu naší současnosti i doby nedávno minulé, básník přednesl poetickou zdravici. Nazval ji přátelský vinš. Je čistě osobní, a proto z něj ocitujme jen závěrečný verš:
...a novou českou metropolí
se stane Dolní Zadnice,
pak dřív než zmodrá vřes a zčerná bez,
ze šťastných zítřků bude šťastné dnes!
Do života knihu V. Jakouběová odeslala trojím poklepáním historického rychtářského práva, protože jak dnes už všichni víme, Kretscham je totéž co rychta.
Příjemného večera se zúčastnilo přes dvacet hostů, kteří kromě vody ochutnali i Rulandské červené a domácí koláče – české produkty českých firem z Liberce.
Podpis autora Jiří Žáček
Vladimíra Jakouběová
Neznámé pověsti z Frýdlantska
Pětadvacet příběhů od dob nejstarších do současnosti pod názvem Krčma čili Kretscham už má první čtenáře. Pověsti sebral a vypráví, bývalý redaktor Mladého světa, Mladé Fronty a dalších novin, Milan Maršálek z Větrova u Frýdlantu v Čechách. Autor vysvětluje nejen řadu historických názvů, ale dává nahlédnout i do současného vesnického života.
Knížku si můžete koupit za 160 korun ve Frýdlantě v Informačním středisku na radnici a v prodejně suvenýrů na zámku. V Liberci ji prodává knihkupectví Fryč v Pražské ulici, které připravuje na 22. září od 19.00 hodin autorský večer. Měl by se ho zúčastnit i básník Jiří Žáček, který do knihy přispěl svojí básní Vajíčkovník. V úvodu večera promluví ředitelka Muzea Českého ráje PhDr. Vladimíra Jakouběová.
V Dolní Řasnici knihu získáte na statku Český svět a Kovárně O. Stelziga, v AZ Bazaru nábytku, u paní J. Peškové (Mateřská škola) nebo u Z.Svobodové (Kadeřnictví). V nadcházejících dnech by se měla objevit i v dalších informačních centrech na Frýdlantsku. Můžete ji také objednat písemně na adrese: Facír, Baltská 42, 460 14 Liberec XIV. Elektronicky: Ceskysvet@seznam.cz, faxem: 485124394, nebo na telefonu 603 90 32 38
Z ohlasů prvních čtenářů:
Dolní Zadnice je krásná
Právě jsem dočetla dílo Krčma čili Kretscham. Je to knížka podle mého gusta, coby jazykář jsem si v ní přímo rochnila. Mám aprobaci čeština - němčina, takže pomístní jména, často německého původu, jsou přesně moje parketa. A vaše lehké vyjadřování s příjemnou dávkou vtipu, někdy kapánek jízlivého, to je duševní pochoutka. Moc se mi líbil i nápad se zařazením písničky v závěru knihy. Pravda, obrázky jsou každý pes jiná ves, ale to je pochopitelné, když mají mít víceméně dokumentární hodnotu jako původní materiál.
Jak jsem nastoupila předevčírem do školy, hned jsem kolegyni němčinářce a jejímu manželovi, který nám na gymplu dělá školníka, ukazovala mapu s názvem Rückersdorf, protože oni se jmenují Rykrovi. Oba je rozchechtal překlad Dolní Zadnice a hned si zamlouvali knížku.
Ilona B., Liberec
Kudrna a Škudrna
Takové pitomce, co se vydávají za řemeslníky a znalce znám z vlastní zkušenosti, stavěl jsem rodinný domek. U nás se jmenovali ale jinak. Držím vám palce!
Karel P. Tanvald
Mimozemšťani přistáli!
Přečetl jsem ji po večerech na dvakrát. Víte, o přistání Marťanů v Dolní Řasnici něco vím. Chlapi tam opékali před hospodou maso, k tomu měli pivo, byly tam i ženské. A najednou něco viděli a vydali se to chytat. Podívejte, když se chlap zvedne od pečeného masa, piva a ženských, tak to není jen tak. Nedělal bych si z toho legraci!
Petr L. , Dolní Řasnice
Obec se může chlubit
Mnoho obcí vydalo knižně svoji historii, takové to kdo kdy umřel a jak dlouho stavěli hasičskou zbrojnici, ale nevím o žádné, která se může pochlubit něčím podobným jako je Krčma čili Kretscham. Krásně se to čte, je to srozumitelné pro obyčejné lidi, je to tady od nás. V neděli se na kole vydáváme po stopách téhle knížky. Jenomže to za jednu neděli nestihneme. Moc vám děkuji.
Jiřina L., Frýdlant
Statek Český svět
Statek Český svět
Dolní Řasnice 29, 464 01 Frýdlant v Č. tel: 603903238, mail: Ceskysvet@seznam.cz
Bývalá rychta v Dolní Řasnici měla tradiční označení Krečam, a později různé hanlivé názvy. Dnes ji uživatelé nazývají Statek Český svět. Je naděje, že areál, který v Libereckém kraji nemá obdoby, bude zachován.
K nejstarší rychtě čp. 29 patřila tradičně kovárna čp 27 a mlýn s pilou čp. 28. Uvnitř areálu byl ještě výměnek čp.30.
Historicky doloženým rychtářem je v roce 1559 Hans Pohl, Hans Paul, (Jan Pól, Jan Pavel). Rychta byla současně hospodou, a odtud je i někdejší německý název Krečam (zkomolením staročeského Krčma). Rychtář jako představitel státní moci a spravedlnosti zde sídlil do roku 1850. Poslední velká přestavba rychty byla kolem roku 1827.
Kovárna byla postavena po 30 leté válce, v roce 1660 je jejím vlastníkem rodina Stelzigů. Poslední kovář zde zemřel v roce 1914.
Mlýn s pilou byl během času změněn v prosperující závod na zpracování dřeva, který zaměstnával kolem 20 pracovníků.
Výměnek čp. 30 byl kolem roku 1920 rozebrán a prodán jako lovecká chata do Bílého Potoka. Na jeho místě hospodář vybudoval dřevěnou kolnu, která vyhořela v roce 1947.
A tím se dostáváme ke smutnému období existence statku. Po vyhnání německých hospodářů v roce 1945 byli po roce 1948 vyhnáni i čeští hospodáři. Rodina Šímova z rychty se přes Pankráckou věznici a Jáchymovské uranové doly dostala až do Chebu, s doživotním zákazem návratu do Dolní Řasnice. Český majitel dřevařského závodu svoji firmu v okamžiku, kdy mu ji přišli komunisté zabrat, raději zapálil. Kovárna zůstala neobydlená.
Budovy převzalo JZD a později státní statek. Pomalá devastace objektů občas dostávala zrychlení. V roce 1985 neznámý žhář zapálil barokní stodolu u statku. Při jejím hašení požárníci způsobili ekologickou havárii na říčce Řasnici. To, co ze stodoly zbylo, se změnilo ve smetiště. Stejné smetiště vzniklo i na místě bývalého mlýnu, kapličky... V roce 1980 byla zahájena v rámci programu Český svět oprava kovárny čp. 27, po roce 2002 i dalších objektů statku.
Podle stále platného územního plánu schváleného pro obec po roce 2004, mají být všechny objekty statku demolovány.
Kovárna čp. 27, památkově chráněná budova, je muzeem, které je po předchozím objednání přístupné pro veřejnost. Kromě kováře Ondřeje Stelziga, vůdce největšího povstání nevolníků v Čechách v 17. století, přibližuje i historii starých řemesel ve vsi. Je unikátní ukázkou vývoje sudetských staveb v průběhu uplynulých 300 let.
V areálu statku je asi 300 let starý výměnek, podstávková stavba Hornolužického typu přenesený sem v roce 2005-6 z Předlánců (obec Višňová).
K torzu někdejší stodoly přiléhá špýchar přenesený v roce 2008 z Dolní Olešnice. Je asi 200 let starý a představuje českou architekturu podhůří Jizerských hor a Krkonoš.
Na místě bývalého výměnku čp. 30 začíná stavba tkalcovského domu přeneseného z Chrastavy. Protože jde o stavbu obdobného charakteru, jako byl někdejší výměnek čp. 30, stojí i na starých základech a původním kamenném sklepě. Stavba je názorným příkladem, jak se v této části severních Čech v lidovém bydlení prolínaly vlivy české a německé.
Před vstupem do areálu statku je kaplička Domov, obnovená roku 2004 do podoby, kterou měla v roce 1929. Její základy jsou zhruba z 18. století, ale za nimi jsme objevili ještě starší střepy keramiky. Na její stěně je deska se jmény sedláků, kteří byli ze statku vyhnáni od roku 1278.
Velice pomalu postupuje obnova bývalé rychty. Současný stav umožňuje zde každoročně na bílou sobotu (velikonoční) pořádat tradiční lidovou slavnost Vajíčkovník.
Přes úpornou snahu majitelů objektů a občanského sdružení Český svět se za 30 let nepodařilo získat na obnovu areálu podporu z veřejných zdrojů. Proto jsme vděční každému za nabídku materiálů, exponátů nebo jakékoli jiné formy pomoci. Hledáme také původní roubenou nebo hrázděnou stodolu vhodnou k přesunu.
Kaplička Domov Roubenka tkalcovského domu - stavba
Rychta č. 29 Šprýchar a výměnek
Koně před kovárnou
Schválili naše stanovy
Po několikaletém čekání, složitých jednáních a všelijakých úpravách a opravách jsme v prvních dnech letošního roku obdrželi velice potěšitelnou zprávu. Mezi svátky, 27.12.2006 Ministerstvo vnitra ČR registrovalo naše občanské sdružení Český svět. Až dosud činnost sdružení mohl vykonávat jen přípravný výbor a jen v určité omezené míře. Od nynějška tedy můžeme utvářet i další skupiny kdekoli v ČR.Paní JUDr. Ivaně Breburdové a Jaroslavě Burešové z ministerstva posíláme alespoň symbolicky kytku. Díky!
Splácím jim dluh
Nikdy jsem si nedával novoroční závazky a předsevzetí. Soudím, že člověk se má chovat slušně nejen po Silvestru, když ho bolí hlava. Letos jsem ale předsevzetí učinil. Pokusím se vyrovnat své závazky vůči lidem, kterým to dlužím. Nejde o peníze. Pokud vím, nikomu žádné peníze nedlužím. Ale v uplynulém více než půlstoletí se mnou někteří lidé měli trpělivost, věnovali mi svůj čas, chovali se slušně a nejen ke mně. Z pohledu světového a možná i jen republikového to jsou asi lidé bezvýznamní. Ale na Frýdlantsku, kde jsem se s nimi setkal a setkával, to byly zářivé body, jistota, něco zcela překvapivého. Vždycky jsem si říkal, že o nich by měl někdo jednou napsat. Mnozí z nich již nežijí. A tak se pokusím ten dluh, který stále cítím, splatit. Každý měsíc alespoň jednomu z nich.Třeba mi pomůžete a najdete i vy někde zasunutou vzpomínku, nebo fotografii.
Dva přírůstky pro Český svět
V druhé polovině roku 2009 se nám podařilo získat dva nové přírůstky pro skanzen v Dolní Řasnici. Prvním je část objektu bývalé pekárny z Višňové. Celá budova ve Višňové zažívá obnovu, ale její hospodářská část byla určena k likvidaci. Přátelé Českého světa z obce nás na probíhající práce upozornili, a tak se nám podařilo odepsaný díl získat. Přestože celá budova není památkově chráněna, je v zóně, kde je podobných památek několik a ona sama je pravděpodobně z okolních staveb nejcennější. Majitelé zatím prokazují velmi citlivý vztah k historii a řemeslům, a tak ji snad zachovají. My jsme získali jen stodolu, snad s bývalým skladem. Předpokládáme, že bude přistavěna k současnému kravínu, na místo původních staveb, které byly v uplynulých 50 letech zničeny. Je to charakteristická hrázděná stavba s ondřejskými kříži, pravděpodobně z přelomu 18.-19. století.
Višňová - Pekárna
Druhou, ještě zajímavější stavbou je dřevěná pilnice od bývalého Vávrova mlýnu v Ústí u Staré Paky. Mlýn je ve velmi špatném stavu, a jak ukazuje snímek, pilnice na tom byla ještě hůř. Majitel však uchránil téměř celý katr a většinu jeho součástek. Katr je celý ze dřeva, jen velké setrvačníkové kolo bylo z litiny. Původně byl poháněn transmisí od vodního kola, později byl na elektřinu. Katr by měl stát v místech, kde i v minulosti na statku bývala pila.
Pilnice před transferem
Stěhování těchto dvou artefaktů na čas zastavilo obnovu tkalcovského domu, který vyrůstá poblíž kapličky Domov.
Koně před kovárnou
