Kouzlo okamžiku - Orloj 2018

Když se něco uskuteční deset let po sobě, můžeme říci, že pomalu vzniká tradice. Tradice přímo světová se asi zrodila před deseti lety v Krásném Lese na Frýdlantsku.

Jako každý rok v poledne 25.12.2018 zaklinkal mnich v kapuci na zvon a v otevřených dvířkách orloje ve štítu mlynářské stodoly se objevili apoštolové. Byli stejní jako loni a předloni, ale přesto jsou pokaždé jiní. A teď nemyslím, že se čas od času některý z nich musí vyměnit. I ti stejní svoje ani ne minutové vystoupení předvedou pokaždé jinak. Vždy znovu překvapí. V tom je jedinečnost živého divadla. Kouzlo okamžiku. Divadlo nikdy není stejné, i kdyby to byla stá repríza.

Režisér jediného živého orloje na světě svůj přístup každý rok navíc mění. Kdysi dvanáctou hodinu oznamoval živý kohout nad orlojem, pak také letěly k nebi holubice, andělští trubači s pozouny se už také naučily troubit. Letos připomínali, že před 200 lety se zrodila vánoční píseň Tichá noc. Andělé ji zatroubili přesvědčivě. Apoštolové se pokusili na závěr strhnout přítomné, aby ji s nimi společně zazpívali. Diváci dokonce dostali předem texty. Ale skoro půl tisíce lidí se na zpěv nezmohlo. Možná si musí na společný zpěv teprve zvyknout. Tak jako si ani za deset let ještě veřejnost nezvykla, že živý orloj je jen jednou za rok v poledne na Boží narození.

Před časem mě požádali z jedné významné televize, jestli bych nezařídil, aby v Krásném Lese pustili ten orloj, až televize přijede. Nepochopili, že je jedinečný. Letos, když se 200 aut s návštěvníky dávno již rozjelo k domovu, jsem ve významném rozhlasovém vysílání slyšel zprávu, že v Krásném lese chystají ve mlýně živý orloj. Vlastně měli pravdu, chystají, ale zase až za rok.