Statek Český svět


Dolní Řasnice 29, 464 01 Frýdlant v Č. tel: 603903238, mail: ceskysvet@seznam.cz

Bývalá rychta v Dolní Řasnici měla tradiční označení Krečam, a později různé hanlivé názvy. Dnes ji uživatelé nazývají Statek Český svět. Je naděje, že areál, který v Libereckém kraji nemá obdoby, bude zachován.

K nejstarší rychtě čp. 29 patřila tradičně kovárna čp 27 a mlýn s pilou čp. 28. Uvnitř areálu byl ještě výměnek čp.30.

Historicky doloženým rychtářem je v roce 1559 Hans Pohl, Hans Paul, (Jan Pól, Jan Pavel). Rychta byla současně hospodou, a odtud je i někdejší německý název Krečam (zkomolením staročeského Krčma). Rychtář jako představitel státní moci a spravedlnosti zde sídlil do roku 1850. Poslední velká přestavba
rychty byla kolem roku 1827.

Kovárna byla postavena po 30 leté válce, v roce 1660 je jejím vlastníkem rodina Stelzigů. Poslední kovář zde zemřel v roce 1914.

Mlýn s pilou byl během času změněn v prosperující závod na zpracování dřeva, který zaměstnával kolem 20 pracovníků.

Výměnek čp. 30 byl kolem roku 1920 rozebrán a prodán jako lovecká chata do Bílého Potoka. Na jeho místě hospodář vybudoval dřevěnou kolnu, která vyhořela v roce 1947.

A tím se dostáváme ke smutnému období existence statku. Po vyhnání německých hospodářů v roce 1945 byli po roce 1948 vyhnáni i čeští hospodáři. Rodina Šímova z rychty se přes Pankráckou věznici a Jáchymovské uranové doly dostala až do Chebu, s doživotním zákazem návratu do Dolní Řasnice.
Český majitel dřevařského závodu svoji firmu v okamžiku, kdy mu ji přišli komunisté zabrat, raději zapálil. Kovárna zůstala neobydlená.

Budovy převzalo JZD a později státní statek. Pomalá devastace objektů občas dostávala zrychlení. V roce 1985 neznámý žhář zapálil barokní stodolu u statku. Při jejím hašení požárníci způsobili ekologickou havárii na říčce Řasnici. To, co ze stodoly zbylo, se změnilo ve smetiště. Stejné smetiště
vzniklo i na místě bývalého mlýnu, kapličky... V roce 1980 byla zahájena v rámci programu Český svět oprava kovárny čp. 27, po roce 2002 i dalších objektů statku.

Podle stále platného územního plánu schváleného pro obec po roce 2004, mají být všechny objekty statku demolovány.

Kovárna čp. 27, památkově chráněná budova, je muzeem, které je po předchozím objednání přístupné pro veřejnost. Kromě kováře Ondřeje Stelziga, vůdce největšího povstání nevolníků v Čechách v 17. století, přibližuje i historii starých řemesel ve vsi. Je unikátní ukázkou vývoje sudetských staveb v průběhu uplynulých 300 let.

V areálu statku je asi 300 let starý výměnek, podstávková stavba Hornolužického typu přenesený sem v roce 2005-6 z Předlánců (obec Višňová).

K torzu někdejší stodoly přiléhá špýchar přenesený v roce 2008 z Dolní Olešnice. Je asi 200 let starý a představuje českou architekturu podhůří Jizerských hor a Krkonoš.

Na místě bývalého výměnku čp. 30 začíná stavba tkalcovského domu přeneseného z Chrastavy. Protože jde o stavbu obdobného charakteru, jako byl někdejší výměnek čp. 30, stojí i na starých základech a původním kamenném sklepě. Stavba je názorným příkladem, jak se v této části severních Čech v lidovém bydlení prolínaly vlivy české a německé.

Před vstupem do areálu statku je kaplička Domov, obnovená roku 2004 do podoby, kterou měla v roce 1929. Její základy jsou zhruba z 18. století, ale za nimi jsme objevili ještě starší střepy keramiky. Na její stěně je deska se jmény sedláků, kteří byli ze statku vyhnáni od roku 1278.

Velice pomalu postupuje obnova bývalé rychty. Současný stav umožňuje zde každoročně na bílou sobotu (velikonoční) pořádat tradiční lidovou slavnost Vajíčkovník.

Přes úpornou snahu majitelů objektů a občanského sdružení Český svět se za 30 let nepodařilo získat na obnovu areálu podporu z veřejných zdrojů. Proto jsme vděční každému za nabídku materiálů, exponátů nebo jakékoli jiné formy pomoci. Hledáme také původní roubenou nebo hrázděnou stodolu vhodnou k přesunu.